Desátý ročník pro nás (se Steviem) a jinak 50. jubilejní ročník nočního pochodu na Milešovku (Memoriál Hanky Vocáskové). Letos jsem se sešel se Steviem už v půl druhé u hlavního nádraží. Divočák, jeho bratr Václav a jejich tlupa na nás čekali ve dvě hodiny na zápise a oficiálním startu v UJEPu na Klíši. Tam jsme si kromě zaplacení startovného zakoupili jubilejní trička. PetrX, @ndulka a Hormon šli tento ročník v samostatné partě.

Po zápisu jsme se odebrali do hospůdky na západním nádraží, kde proběhlo posilnění pivním mokem před náročným nočním putováním. Počasí bylo letos pozitivní! Nepršelo, zima nebyla a moc nefoukalo. Cesta mi připadala pohodová a vrchol byl dobyt ve čtvrt na devět. Krátce po jedenácté večer jsme už přebírali diplom ve Rtyni nad Bílinou. Tam jsme také dostali tradiční čaj, tatranku a letos ještě odznak! Mohlo by se zdát, že naše cesta končí - již jen nástup do autobusu a směr Ústí n. L. Vše bylo přesto jinak, tedy pro Václava, Stevieho a mě.

My se prostě zapřeli (nechápu ) a autobusem s vyhřátou seslí (slovy Stevieho), prostě nepojedem. Jdeme domů pěšky. Ač to tak moc nevypadalo, ale dobrovolně. Nikoho jsme nemuseli přemlouvat Věty, které při rozhodování padly, nebudu tady rozepisovat. Zkrátka a dobře je před námi dalších třináct kilometrů.

Že jsme tvrdí hoši je jasný, proto okolo třetí hodiny ranní mohla vzniknout fotka u cedule ÚSTÍ NAD LABEM. Byla to pěkná výprava!