Osmého srpna byl den plný sluníčka a obloha skoro bez mráčků. Prostě krásný letní den. Nevěsta ráno vstávala v 5:50 hodin a čekalo na ní z poza oken nádherné počasí. V 6:45 hod odjela ke kadeřnici, kde se z ní stala počínající nevěsta. K domu přijela v půl desáté.

Já jsem nocoval u rodičů podle tradice a vstával asi něco před osmou hodinou a zase jsem lítal jak křeček v kleci, protože bych to jinak nebyl já. Nejdříve jsem si šel do našeho bytu pro kvádro a pak zase zpět k rodičům. Následně jsem si ale vzpomněl, že tam mám ještě botky ;-)

Ještě před navléknutím do svatebního obleku přijel můj svědek Přéma Zeman a jeli jsme pro svatební květiny.

Mezitím vším probíhalo pohoštění hostů, kteří přijížděli po desáté hodině a také přijeli mamka, babička, děda a strejda z Loučné Hory.

V 10:30 hodin se začala nevěsta oblékat. 

Do šatů ji pomáhaly její kamarádky Dianka, Maruška a švagrová Ivča. 

Kolem 11:10 přišel ženich k nevěstě (tedy já ;-)) a poprvé uviděl oblečenou nevěstu – nemohl jsem z toho mluvit, poněvadž to Monče – Šmoulince moc slušelo. Takže předání květiny proběhlo tiše. Bylo to pěkné ;-)

A je tu ta chvilka: odjezd na zámek ve Velkém Březně. Auta již svatebčané nazdobili, takže odjezdu nic nebránilo..snad jenom jedna věc: já rychle běžím ještě do bytu – povolenky pro vjezd pěti aut k zámku zůstaly ležet na skříni!!

Cesta byla v pořádku, jen na místě byl chaos s parkováním, moc svateb a málo místa u zámku. Po zaparkování jsme šli vyřídit se svědky věci kolem obřadu.

A teď za nedlouho přijde nejdůležitější část dne! Svatební hosté vchází do místnosti. Já s mámou a nakonec Monča s tátou. Ještě těsně před vykročením do síně nás pan kastelán Miloš Musil instruoval: "Hlavně 3 věci si zapamatujte: Jít pomalu, jít pomalu, jít pomalu. Je to jen váš den, tak si ho užijte. Nejste na závodech". Tak jsme šli..

Tatínek předal ženichovi nevěstu a maminka nevěstě ženicha. Poté přišlo obrovské zklamání, hlavně Monča je z toho pryč - měli jsme objednaného kameramana od zámku a on tam nikde nebyl! V tu chvíli to bylo opravdu strašné zjištění :-( Já se chlácholím jen tím, že dříve také nebyly filmy, pak jen ať alespoň fotky vyjdou hezky a nakonec na to radši nemyslím. Mámě se na svatbě zasekl film ve foťáku – ještě, že jsou digitály! Jinak obřad byl opravdu krásný, řeč pana oddávajícího pana Jiřího Rennera byla také moc hezká. Pak přišlo na řadu ANO a….pak dlouhých deset sekund nic, jen veselé oči svatebčanů se na nás dívali a já pošeptal Šmoulince: „Ještě polibek“ A zároveň spolu jsme se začali smát a do toho jsme se už jako manželé políbili :-)) O to byla větší legrace. Následovaly gratulace a přípitek.

Zbytek dne utekl opravdu strašně rychle. Po obědě, který proběhl nedaleko zámku v restauraci Tivoli, proběhlo fotografování v zámecké zahradě.

Po dvou hodinách pocení na sluníčku jsme se vrátili do restaurace. 

Oslava byla hezká, i když trošku ze začátku vázla obsluha a byly dlouhé prodlevy mezi jídlem, či pitím. Hostina byla ale velice bohatá a hlavně opravdu chutná - všichni si ji chválili ;-)

Do hajan jsme šli až ve 4 hodiny ráno, protože jsme po příjezdu domů procházeli videa, jen bohužel to nejdůležitější mít nebudeme.

Chtěl bych všem, kteří se naší svatby zúčastnili, poděkovat. Hlavně našim rodičům, celé rodině a svědkům. 

Díky za účast, organizování a zvládnutí naší svatby! Děkujeme za dary ;-)

Spider První a Růženka alias

Kuba a Monča Vedralovi

 © Spider 1  2009, Ústí nad Labem, Česká republika